I když, jak už jsem psala, jsem na práci společnice závislá! Myslim, že práce mimo erotiku a sex by mě nudila (vzpomeňme si na cukrárnu – i indiánci mě rajcovali).
A jak už to tak bývá, s novou klientelou přichází spousta nových zvyků. Kolegyně si třeba musela zvykat na to, že ji zákazník počůrával celé pozadí. Říkala, že když pak měla pokaždé dvojnásobné dýško, na všechno zapomněla a zvládla i ten pocit, že ji někdo močí na záda. Jak ponižující!
Kvůli prachům se prostě dá udělat všechno – to je holt dnešní svět. Po pravdě mi vadí i když si nechá klient otevřené dveře od záchodu, a slyším v dálce ty proudy moči, natož abych cítila ten slizký pach ze svého pozadí! Prachy neprachy – tohohle klienta bych vyměnila za nějakýho s jinou úchylkou.
Třeba můj novej zákazník Petr – právník, ženatej, bezdětnej – udělá se jen když mě napevno sváže provazama, ováže mi kolem očí a pusy šátek, a navíc se nesmím ani hnout. Jeho žena to odmítá, v začátku vztahu to dělali pořád, on si na to zvykl, ona ne – má milence, on začal chodit ke mně.
Bondage (tak se téhle věci říká) nakonec není tak špatná praktika. Když jsem unavená z odpoledního šprtání nesmyslnejch teorií, co budu vysvětlovat u zkoušky za týden, zchrupnu si – on to nepozná a navíc mu to vyhovuje, nehejbu se. Pak ale někdy začnu přemejšlet, jestli by mu nestačila nafukovací panna nebo mrtvola. Vyšlo by ho to levněji – myslím v případě té nafukovací panny.
Takhle si „hrajeme“ na umělou předehru, která mě nudí, protože Petr vyžaduje, abych ležela jako žehlicí prkno (to asi přirovná k mejm prsům), a pak mě celou sváže a do několika minut udělá. Trochu nuda. Ale! Zaplatí s tučnou odměnou – úchyláci mají asi výčitky, a tak na spropitném nešetří.
A proto mu o variantě nafukovací panny radši ani říkat nebudu.
Kategorie: Články
4,663 zhlédnutí
(5 hlasy, průměrně: 4.80 z 5)
Loading ...
Loading ...
Loading ...